Rekreační aktivity

Ježník se těší znamenité pověsti jako letovisko a výletní místo. A to nejen pro svou malebnou a chráněnou polohu, ale také proto, že město Krnov, k němuž byl od roku 1903 připojen, vynaložilo nemalé úsilí na zlepšení vybavení a dopravního spojení. V lesích vedou početné a dobře udržované vycházkové cesty vybavené odpočivadly . Na severu se zvedá 558 m vysoký vrch Vyhlídka s dřevěnou rozhlednou , na jihu Svinná a Kostelecký vrch. Z vrcholu Vyhlídky vedla do osady přes kilometr dlouhá sáňkařská dráha ."

Tolik z dobových průvodců vydaných místními a zemskými spolky pro cestovní ruch počátkem dvacátého století . Město Krnov realizuje prostřednictvím své lesní správy záměr využít příměstské lesy pro rekreaci obyvatel i návštěvníků odjinud.

Historické prameny popisují Ježník jako tichou oblast kde návštěvníci nejsou rušeni dopravou z důvodu malého provozu vozidel. Proto se zde průběžně v návaznosti na zpracovanou rekreační studii budují turistické trasy a odpočívadla, postupně se obnovuje původní odpočinkové místo tzv. Květinová zahrada. Velmi pěkným rekreačním místem je i ve spolupráci s Lesy České republiky zrekonstruovaná Jelení studánka v místech pramene Jeleního potoka.

Ježník bylo a je možno doporučit všem, kteří vyhledávají odpočinek v klidném prostředí. Nevede sem žádná významná komunikace a staví se zde jen rodinné domky a reprezentační vilky. Na konci silnice, u točny městského autobusu , který sem pravidelně zajíždí , stojí budova bývalého hotelu Ozon, ve které je dnes plicní léčebna. Od hlavního vlakového nádraží v Krnově dovede pěší turisty na Ježník zelená turistická značka.

Hodnota tohoto území je dána zejména kvalitou okolních lesů s možností procházek. Pracovníci lesní správy proto kladou důraz na úpravu dřevinné skladby lesních porostů, opravy stezek a cest pro pěší i cyklisty, výstavbu odpočivadel doplněných informačními tabulemi a dalšími vymoženostmi, které zpříjemní pobyt v lese. Součástí záměru je revitalizace Ježnického potoka doplněná systémem vodních nádrží a obnova dřevěné rozhledny na vrchu Vyhlídka.

Historie rozhleden na vrchu Vyhlídka

Obnovená rozhledna stojí na vrchu, který dnes nese název Vyhlídka a původně se jmenoval Melzerberg. Na tomtéž místě stála rozhledna již od roku 1894. Dřevěnou trámovou věž , která byla zcela první rozhlednou v okolí Krnova, vybudovala krnovská pobočka Moravskoslezského sudetského horského spolku pod vedením inspektora drah Johanna Halusky. Slavnostní otevření 15 metrů vysoké rozhledny se uskutečnilo 17. června za velké účasti obyvatel Krnova i okolních obcí. Ke koloritu slavnosti patřil průvod, výstřely

z hmoždíře a oficiální projevy. Zaznělo v nich mimo jiné poděkování majiteli rozsáhlých okolních pozemků knížeti Lichtensteinovi za jeho finanční podporu a také uznání městským radním, kteří umožnili bezplatné použití stavebního materiálu z obecních lesů. Je třeba říci, že to byla teprve druhá rozhledna postavená tímto spolkem. V prvních letech neměla věž na Vyhlídce o návštěvníky nouzi. Později, zejména v roce 1903, se zájem veřejnosti přenesl na mnohem bližší cvilínskou rozhlednu, která poskytovala vyšší návštěvnický komfort a lepší výhled na město. Navíc dřevěná konstrukce přece jen značně trpěla povětrnostními vlivy a postupně chátrala. Za první republiky již nebyla běžně přístupná a koncem 20. let musela být stržena. O její obnovu se postaral až krnovský okrašlovací spolek. Druhá rozhledna, mající prakticky stejnou podobu jako ta první , byla postavena na jaře roku 1934 a pro veřejnost se otevřela 13. května. V provozu byla až do počátku  druhé světové války. Během ní nebyl čas ani prostředky na její údržbu. Po válce se na rozhlednu zapomnělo. Ta pak velmi rychle chátrala . Definitivně zanikla někdy na přelomu 60. a 70. let .

Rozhledna v roce 2001

Zhruba po třiceti letech se rozhledna díky podpoře vedení města a nadšení pracovníků lesní správy vrátila opět na své místo. Záměrem bylo obnovit rozhlednu v historické podobě. Původní projektová či stavební dokumentace se však nedochovala, a tak to nebylo vůbec jednoduché. Projekt byl vypracován na základě dochovaných dobových fotografií a podle zbytků původní konstrukce.